Nabídkou, (ne)skrytou reklamou :-) a hlavně podělením se o zkušenosti s využitím operačního systému Linux, distribucí Edubuntu, na školní počítačové síti.
Jak se v CSOŠ Bojkovice objevilo EDUBUNTU
Úvahy kolem operačního systému se v naší škole začaly vynořovat v době, kdy bylo potřeba přikoupit nové počítače. Bylo zřejmé, že počítače odkoupené po ukončení projektu Indoš s OEM licencemi na OS Windows můžou relativně brzy „odejít“, je tedy možné, že v krátké době budeme muset do operačních systémů investovat částku, která pro nás není zanedbatelná. Krom toho Windows 2000 brzy zastará a bude třeba kupovat upgrade na některé další licence, které škola vlastní... Tisíce a tisíce a tisíce, které bychom asi dovedli využít lépe :o)).
Po několika diskusích a zvažování jsme zkusili problém řešit trochu „skokem po hlavě do neznáma“ - na tři nově zakoupené počítače jsme nechali nainstalovat pouze operační systém Linux – distribuci Ubuntu. Po několika týdnech zkušebního provozu jsme zjistili, že jsou pro běžnou práci použitelné a dostačující. Práce na nich byla jen o něco málo odlišná od toho na co jsme byli zvyklí (a školení :), rozdíly určitě nebyly větší než např. při přechodu od Windows 98 na 2000 nebo XP. Trochu cviku, několik užitečných návodů a bylo po problémech.
Když jsme se takto přestali „bát Linuxu“, začali jsme se trochu zajímat o možnosti jeho využití ve větším měřítku. Zúčastnili jsme se přednášky firmy Liberix o Open Source a nadchli se pro myšlenku svobodného software.
Když nám pak MŠMT schválilo v rámci SIPVZ projekt, který mj. zahrnoval také dobudování počítačové sítě, rozhodli jsme se pro radikální krok: Přejdeme na Linux!
S pomocí firmy QCM jsme během letních prázdnin na všechny počítače ve škole nainstalovali operační systém Linux Edubuntu, zatím jako dualboot (na každém PC jsou nainstalovány dva operační systémy a dle potřeby se při startu počítače spustí jeden z nich).
Po roční zkušenosti můžeme konstatovat, že v počítačové učebně už máme OS Windows pouze kvůli jednomu konkrétnímu výukovému programu, který hojně používáme a nepodařilo se nám ho v Linuxu spustit pod emulátorem ani nahradit jiným. Krom toho využíváme Windows kvůli skeneru, účetnictví a databázím. A samozřejmě se občas najde ještě něco, s čím si Edubuntu nebo OpenOffice neporadí...
Velikou výhodou úplného přechodu na Open Source je, že není třeba zabývat se evidencí licencí – co se vlastně čím upgradovalo, která licence že „odešla“ s tímto počítačem, apod. (systematikové tuto poznámku asi nepochopí, ale někdo kdo spravuje licence třeba ano :o)).
Pro administrátory
Po technické stránce – dobrá zpráva pro administrátory: Spravovat PC s Linuxem je radost! :-) Již samotná instalace je velmi příjemná záležitost: stačí si z Internetu stáhnout a vypálit obraz instalačního CD (nebo využít možnosti jeho zaslání zdarma) a pustit se do instalace pomocí příjemného grafického rozhraní. Celá instalace vyžaduje pouhé tři-čtyři prosté vstupy správce, a během cca 40 minut je vše hotovo. V jádře systému jsou obsaženy všechny základní ovladače, takže (nemáte-li super-moderní či „exotický“ HW) není třeba samostatně instalovat ovladače grafické karty, zvukové karty, myši, USB portů atd atd.
Velkou předností Linuxu je tzv. LiveCD – čili CD, z nějž lze operační systém spustit i bez instalace na pevný disk. Je tak možné vyzkoušet, jestli systém rozpozná a „ovládne“ HW konkrétního PC, vyzkoušet si jeho ovládání, případně opravit vzniklé chyby.
Součástí distribuce Edubuntu je též základní programové vybavení: kancelářský balík, přehrávač hudby a videa, grafický editor Gimp (multiplatformní), webový prohlížeč Firefox (multiplatformní), poštovní klient, IM a mnoho dalších aplikací, včetně výukového balíku KdeEdu, obsahujícího programy použitelné při výuce - především matematiky a cizích jazyků. To vše na jediném CD, jedinou instalací! :-)
Instalace a odinstalace dalších programů je také velmi snadná – systém obsahuje tzv. Správce balíků: v seznamu aplikací dostupných na Internetu si vyberete ten, který chcete instalovat, kliknete a tím je vaše práce skončena. Balík se sám stáhne z Internetu, nainstaluje a nastaví. (Samozřejmě pro náročnější jedince jsou k dispozici pokročilé možnosti instalace z příkazové řádky :)
Pokročilejší správa systému je značně odlišná od OS Windows, ale průměrně nadaný správce (i samouk), který se nebojí učit se novým věcem, se v poměrně krátké době zaučí – mimo jiné díky skvělému fóru uživatelů distribuce Ubuntu.
Jediné, co vyžaduje trochu více správcovy námahy je přehrávání videa a hudby. Na základě své filozofie otevřenosti a svobody neobsahuje distribuce Ubuntu podporu přehrávání nesvobodných formátů - MP3, DVD, Flash, Quicktime, WMA a WMV apod. – ale na webových stránkách existuje kvalitní a podrobný návod k jejich zprovoznění.
Nevýhody
Abych v tomto článku nepěla pouze chvály, musím zmínit i některé slabší stránky systému Linux-Edubuntu. První z nich je poněkud odlišná práce s externími paměťovými médii – standardně se musí CD disky i diskety před vyjmutím odpojovat, jak je to pod OS Windows nutné u USB disků. Také jsme postřehli, že někdy bývá problém se čtením disket které, nebyly správně zformátovány nebo jsou mírně poškozeny – soubor pod OS Windows bez problémů spustitelný nejde občas pod Linuxem otevřít.
Druhou nevýhodou je odlišná politika práv souborů – Linux je obecně „bezpečnější“, ale práva souborů jsou řešena pouze na třech úrovních: vlastník - vlastníkova skupina – ostatní. Zatím se nám nepodařilo dostatečně účinně vyřešit rozdělení uživatelů do pokročilejších skupin podle ročníků apod., což bylo pod OS Windows přesně nastavitelné (i když ne vždy funkční...).
Drobnou nepříjemností pro uživatele jsou otevřené formáty používané v OpenOffice – Microsoft Office je totiž (do verze XP) neumí přečíst. Možným řešením ovšem je nastavení výchozího formátu ukládání na Microsoft formáty, pak už se uživatelé nemusí starat, zda soubor otevřou i doma (tedy v případě, že doma stále ještě nemají nainstalované OO, které jsou multiplatformní :-) ) Vzhledem k tomu, že Microsoft formáty nemají zveřejněný zdrojový kód, nejsou převody mezi formáty zcela dokonalé, dochází k „rozhození“ formátu, zvláště při použití pokročilejších formátovacích funkcí.
Další nevýhodou je nedostatečná podpora Linuxu u výrobců HW – to se sice mění k lepšímu, ale stále ještě mnoho firem nedodává se svým zařízením ovladače pro Linux. Tento problém se však dá obejít při nákupu nového HW vybíráním zařízení podle toho, zda je či není podporováno (na Internetu existují rozsáhlé seznamy HW).
Bolavým místem kancelářského balíku OO je program na zpracování databází – oproti MS Access má mnohem méně funkcí, a proto je pro uživatele zvyklé na práci s databázemi prakticky nepoužitelný. Zatím se nám nepodařilo nalézt funkční alternativu této aplikace.
Závěrem můžeme pouze konstatovat, že přechod na Linux nám nezpůsobil žádné větší potíže (nebo alespoň ne větší, než na jaké jsme byli zvyklí z dřívějška :), a minimálně z finančního hlediska je velkým přínosem. Přechod sice vyžaduje mírné přeškolení uživatelů i správce, ale pro uživatele nebude přechod o nic náročnější než přechod na Windows Vista, a zároveň bude rozhodně levnější. Navíc považujeme za velký příspěvek ke vzdělanosti, když naši studenti nejsou omezeni na znalost jediného operačního systému, a mají povědomí o existenci myšlenky svobodného software, že informace jsou pro člověka základní životní potřebou, a proto by k nim měl mít zajištěn přístup, a to pokud možno zdarma.
Alena Amáta Sirotková
CSOŠ Bojkovice
